|
|
|
Dneska se mi na FB objevil takový citát: „ Mám ráda lidi, se kterými nemusím přemýšlet o čem si budeme povídat, protože jsem s nimi naladěná na stejnou notu.“ A to docela přesně říká, proč ráda chodím na kávičku nebo na oběd s Dagmarkou. Témat na povídání máme hodně a hrníček na kávičku by klidně mohl být i pořádný hrnec a stejně by na naše povídání nestačil.
Tentokrát ale Dagmarka měla nějaký maličký splín, tak jak se to někdy velkým holkám stává, nic nám nechybí a přesto je nám trošku smutno ze života. Moc práce, moc dětí, moc starostí a i když máte pocit, že se snažíte sebe víc, pořád není všechno správně. Dagmarka je člověk, který umí ze sebe dát hrozně moc, její práce je skoro andělská a mě je velkým potěšením, když jí společným setkáním nebo třeba dortem můžu udělat radost. Tentokrát jsme zvládly oboje, sešly jsme se, abysme otestovaly restauraci, ve které jsem plánovala rodinnou oslavu a domluvily jsme se na dortu na oslavu narozenin Dagmarčiny maminky. Dagmar původně naplánovala dort s magnoliemi, ale k jejich vytvoření mi chyběla správná pomůcka a tak jsme se raději domluvily na tom, že udělám dort hezky letní s vlčími máky. Dort jsem připravila z vanilkového korpusu s krémem z mascarpone s malinami a kraje jsem vyplnila krémem pistáciovým. Dort jsem potáhla pravým mandlovým marcipánem a ten jsem ozdobila máslovým krémem v letních barvách, žluté, oranžové a červené. Luxus dortu dodaly plátky z pravého zlata. Červené vlčí máky jsem vytvořila z doma připravované modelovací hmoty s příchutí piňacolady. A za zlatou číslovku děkuji Martině Sille, její 3D tisk je super. Když si Dagmarka dort vyzvedávala s celou svojí rodinkou, byla moc spokojená a děti nechtěly uvěřit, že jsou vlčí máky ze sladké hmoty. Splín snad někam odletěl a já se moc těším na naše další setkání plné neplánovaných témat k povídání.
9. 7. 2018
|
Eva Králová, Brno
|
