|
|
|
Když byly Janičce dva roky, našla si na pískovišti kamarádku Elišku, já se seznámila s její mladou maminkou, která v té době čekala na příchod druhého děťátka Filípka. Písková přátelství většinou skončí nástupem dětí do školky či školy, ale Janička s Eliškou překonaly i to, že se Elinka s rodiči odstěhovala do jiného města.
Já s Vlastičkou si také velmi rozumíme, a tak spolu prožíváme malé i velké pokroky našich dětí, podporujeme se, když má některá z nás trápení a radujeme se, když se přihodí něco krásného. Nejinak tomu bylo i v den, kdy k nám Vlastička přišla se zvláštně rozzářeným pohledem a oznámila nám, že bude mít další děťátko, a když se Davídek narodil, nemohly jsme se s Janičkou odlepit od židle v porodnici a obě jsme si novorozeného chlapečka řádně užívaly. Přestože nejsme věřící rodina, velmi vděčně jsme přijali pozvání na Davídkovy křtiny, které se konaly v krásném kostele v Předklášteří. Od malička mám ráda kostely, ohromuje mě jejich architektura, dovednost tehdejších stavitelů, obdivuji oltáře i obrazy a cítím, že víra, kterou do nich lidé po staletí přináší, donutí každého návštěvníka k zastavení se a zamyšlení nad životem svým i blízkých.
Rodiče Davídkovi Martínkovi vybrali krásnou a milou kmotru, kterou se stala tatínkova mladší sestra Markéta. Ptala jsem se jí v kostele, jestli se jako kmotra cítí jinak. Markéta se chvilku zamyslela, a pak řekla: „ano, zodpovědněji.“ Nádherné. Na Davídkovy křtiny bylo pozváno hodně příbuzných i přátel a oslava byla veliká. Vlastička si se vším dělá velké starosti, vždycky se rozkošně bojí, aby měl každý všeho dost, a tak chystá, vaří, peče, smaží, ale přeci jen při péči o tři děti toho času není tolik. Domluvily jsme se tedy, že dort tentokrát nechá na mě. Vlastička měla jedno skromné přání, aby na dortu byl čáp s miminkem. Doufám, že se mi ho podařilo splnit. Davídkův dort jsem připravovala moc ráda. Protože hostů bylo opravdu hodně, udělala jsem dvoupatrový dort, jeho hlavní ozdobou byl čáp s děťátkem a postýlka. Na dort jsem královskou glazurou napsala obě jména děťátka David, Martin a datum křestu. Vše jsem doplnila pomněnkovými kvítky a motýlky z jedlé krajky.
|
Eva Králová, Brno
|
