|
|
|
Pražský výlet za královskou glazurouNevím, jestli si s královskou glazurou tak souzníme kvůli stejnému jménu, nebo je to prostě tím, že pokud máte dostatek trpělivosti, je královská glazura úžasná relaxační záležitost, na které se nedá vůbec nic uspěchat. Snad jen natrénovat, ale i ti nejšikovnější k ní musí mít respekt. Já ji prostě miluju, obdivuju všechny, kdo si s ní umí hrát a snažím se ji už nějakou chvíli sama nejen obdivovat, ale i objevovat.
Za dalšími objevy jsem si udělala výlet do Prahy, do Juliina TOP CAKE STUDIA . Byly to nádherné dva dny, a to nejen proto, že v Praze je už teď v únoru pěkné jaro. První den jsme připravovaly colarek – límec s něžným filigánkovým zdobením, malovaly jsme slečnu baletku ježkovou a připravovaly jsme ozdobnou podložku pod dort. Druhý den jsme především tečkovaly. Možná to mnohým bude připadat legrační, ale udělat královskou glazurou pěknou maličkou kuličku a zopakovat to 800x není nic jednoduchého. A věřte, že jsem si dala tu práci a baj očko jsem spočítala, že jich je tolik. Malovat bílou na bílé, to je opravdu jen pro odvážné, protože víc tipujete, co vlastně malujete a kam, než víte, a moje uspokojení po té, co jsem namalovala pár esíček a pár céček na bok dortíku, bylo neměřitelné. Jen si smíškové zkuste opřít bílý papír o nějakou krabici a namalujte vlnky bílou pastelkou tak, aby se držely v jedné lince. A to ještě musíte přidat to, že glazura je tekutá a klidně si dělá co chce. Mušličky jsem naštěstí už dobře uměla, takže posadit dort na ozdobnou podložku a zafixovat ho na ní nebylo moc těžké, pak ovšem přišlo finále. Opatrně sloupnout obrázek z folie a usadit ho na dort a totéž zopakovat s jedním i s druhým límečkem. Dovedete si představit to ticho a napětí v místnosti? Padající špendlík by musel být slyšet jako padající taška ze střechy, 10 hodin práce se dá zničit jediným neopatrným pohybem, stačí o něco zavadit nebo trošku víc přimáčknout a vše je pryč. To se naštěstí nestalo, a tak všechny krásné výtvory putovaly do krabice a ten můj podnikl cestu z Prahy do Brna. Pár teček z něžné kraječky cestou odpadlo, ale původně tam opravdu všechny byly, jen jsem si to z toho všeho stresu, jestli se podaří dort dokončit nebo rozbít, nevyfotila už ve studiu. Přesto si myslím, že i tak dort stojí za ukázání všem mým královničkovým nadšencům.
|
Eva Králová, Brno
|
