|
|
|
Normálně sousedovic Davču potkám tak jednou za půl roku, a to ještě před domem s klukama, ale jak jsme chtěly s maminkou v jejich obchůdku přes ulici domluvit dort, jako by byl ten kluk naprogramovaný. Takže naše domluva vypadala nějak takto: „jo 15, velikej, pšt.“. „Nejraději má pořád fotbal“, ….. mrk, mrk, “že Davčo, že rád hraješ fotbal“. „Jakýkoliv, jen ne moc čokolády, a co to bude dál?“ No prostě legrace. Ale aspoň mi zůstala docela volná ruka a já si pohrála s dortem v podobě rohového kopu, teda spíš pádu. A i když vůbec neznám Davidovy spolužačky, prý se mi podařilo jako fanynku vymodelovat docela hezky jednu spolužačku, po které všichni kluci tak trochu pokukují.
Takže i z posunkové řeči a mrkání mezi mnou a maminkou se nakonec podařilo vyčarovat dort, který ocenil oslavenec i celá jeho rodina. Dort jsem na přání udělala bez čokolády, ale s oříšky a vanilkou a krémy jsem vybrala v příchutích banán, malina a pistácie. Dort je potažený mandlovou hmotou MEC 3 Flex, barvený je airbrushovými barvami. Figurky jsem vymodelovala z modelovací pasty Saracino, barvila jsem gelovkami a tekutými barvami. Plakát a světelnou tabuli jsem si nechala vytisknout na jedlý fondánový list. Za grafickou úpravu děkuji svému synkovi Ondrovi, za vytištění společnosti www.jedlyfotopapir.cz. Hej, hej, hej, mít 15 je nej, hodně štěstí Davide!
31. 1. 2016
|
Eva Králová, Brno
|
