|
|
|
Maminka malé oslavenkyně mě požádala o dort s Pepinou. K dortu mi napsala: „Měl by být růžový, mělo by na něm být hodně kytiček a motýlků a hlavně prasátko Pepina a měl by být velký patrový.“
Dlouho jsme spolu řešily náplně dortu. Rodina má ráda šlehačkové krémy, ale dort měl hodně cestovat a na to šlehačkové dorty nejsou úplně ideální. Udělaly jsme nějaké kompromisy a kromě tatínka byli narozeninoví hosté spokojení. Ono je vždycky těžké uspokojit všechny, ale věřím, že tatínek nakonec malinovou šlehačku také vzal na milost. Dort jsem připravila dle přání dvoupatrový, růžový a dala jsem na něj hodně motýlků a kvíteček. Aby Pepině nebylo na dortu smutno, nechala jsem natisknout na fondánový list všechny její kamarády i maminku a tatínka. Korpusy jsme s maminkou vybraly v příchuti vanilkové a čokoládové a krém čokoládový a malinovou šlehačku. No a na to, že dort putoval nejprve 70 kilometrů k dědečkovi a pak z Moravy až do Čech, radost byla veliká... „Dort byl prostě úžasný!! Doputoval k nám naprosto v pořádku a všichni jej obdivovali, dcera jej dokonce nechtěla jíst, chtěla si s ním hrát (všechny dárky alá hračky šly ze stolu, jediná Pepinka měla privilegium), po amputování levé ruky a ukousnutí hvězdičky usoudila, že už tedy můžu rozkrájet.“
8. 11. 2015
|
Eva Králová, Brno
|
