|
|
|
Nedávno jsem byla na besedě se zajímavými lidmi, byli to podnikatelé, jejich věk už čítal koncovku sát a jejich vyprávění bylo velmi poučné a zajímavé. Ale u jednoho jsem se trošku musela pousmát.
Paní majitelka cukráren vysvětlovala, že její pracovníci pečou dorty s příběhem. Vysvětlila proč. Přiznám se, že to byl jeden z důvodů, pro který jsem na besedu šla, zajímalo mě, jestli její dorty mohou mít tolik příběhů, protože vím, že dortů cukrárna dělá opravdu hodně. A přiznám se, že moje představa o dortu s příběhem je trošku jiná. Když peču dort s příběhem, zpravidla oslavence znám, vím, že Kuba má rád červenou, Anička nemá ráda holčičí motivy, pro milovaného manžela jsem si mohla vybrat mezi motorkami nebo bonsajemi. Prostě já ty příběhy většinou znám, ne že se při odevzdání zeptám zadavatelů, proč zrovna bagr? Jsem šťastná, že většina mých dortů má svoje veselé, rozkošné nebo zamilované příběhy, ale jsou i takové dorty, které za sebou vláčí smutný příběh, takový je i ten Honzíčkův, ale jeho rodina je na cestě za hezčím příběhem a velká spousta dobrých lidiček je na té cestě s nimi. Honzík a Anetka se narodili stejné mamince a ve stejný den. Velký bráška je po těžkém úrazu už mnoho měsíců ve vigilním kómatu, malá sestřička je mu už dnes velkou oporou a Honzíka miluje. A tak se není čemu divit, že děti mají nejen narozeniny ve stejný den, ale také stejnou oblíbenou postavičku z dětského zábavného pořadu – fialového dinosaura Barneyho. Barney je kamarád všech dětí a moc rád zpívá a tančí. Všechno vím, není to tak dávno, co i Janička tento pořad milovala. Přáním maminky bylo, aby byl dort co nejvíc čokoládový, jak jen je to možné. Tak jsem tentokrát připravila dort z čokoládového korpusu, čokoládového a nugátového krému a celý dort jsem zalila do čokoládové ganache. Aby byl dort trošku víc veselý, posypala jsem ho barevnými cukrovými konfetami a z modelovací pasty Saracino jsem vymodelovala Barneyho.
Dort prý moc a moc chutnal a oblíbený Barney měl úspěch. A pokud jste dnes
přečetli moje povídání až sem, přečtete si prosím ještě toto:
Budu ráda, když stejně jako já, Honzíkovi a jeho rodině přispějete na jejich šťastný příběh. Někdy stačí jít třeba na koncert, nebo na módní přehlídku, možností jak přispět je mnoho. Děkuju. Anetce k jejím narozkám moc a moc přeji, aby se bráška uzdravil a mohli si spolu konečně pořádně hrát a tančit s Barneym. Honzíčku a tobě posílám čokoládové pohlazení a držím pěsti, ať s tebou ty nové kmenové buňky pořádně hýbnou.
1. 3. 2016
|
Eva Králová, Brno
|
