|
|
|
Rozlučkové dortíky"Maminko, a až budeme mít ve školce přespávačku na rozloučenou s předškoláky, uděláš nám dort." Byla asi tak polovina dubna, na teploměru se číslo blížilo k nule, za okny poletoval sníh. "To víš, že vám upeču dort, pořádně velký, aby na všechny zbylo." Kočičí muzikál pro rodiče, zahradní párty a přespávání předškoláků ve školce se konalo v tropickém červnovém úterý, na teploměru venku 35, v kuchyni skoro 29 stupňů a já s vědomím, že slib je slib, peču. To co téct nemá, teklo, to co téct má, dělalo kapičky a slévalo se k sobě, ale nakonec s malou vadou na kráse vznikly dva dortíky pro velké slečny a mladé pány ze školky Adélky, kde mají děti suprové paní učitelky.
Dorty jsem upekla z barevného piškotu – fialový a žlutý. Krém jsem udělala jogurtovo-smetanový s příchutí pomerančovou a višňovou. Okraje jsem musela kvůli potahové hmotě udělat s máslovým krémem, což tedy bylo opravdu umění. Každý, kdo v tomto horku dělá krémy, dobře ví, o čem mluvím. Dortíky byly ozdobené jedlým papírem s obrázkem u holčiček oblíbených Winxek a pro kluky jsem zvolila motiv s dalmatiny. Janička si přála, aby na dortu byla srdíčka, tak byl jeden dortík doplněn srdíčky a kvítečky a druhý pro změnu srdíčky a tlapičkami pejsků. Jestliže jsem kňučela při uhlazování smart flexu s třešinkovou příchutí, nebylo to nic proti tomu, jak jsem vyla jako šakal, když se mi prostě nepodařilo rozetřít decorgel. Protože mi připadalo důležitější dorty doručit, než přesvědčovat nepřesvědčitelný decorgel, je to vidět i na fotečkách, ale hlavní je, že si to děti užily a prý jim i moc chutnalo a mnohé si i přidaly.
|
Eva Králová, Brno
|
